Wi-Fi Internet ZDARMA v Lobby i ve všech pokojích ! Všem hostům j...
Pro všechny rezervace vytvořené nejméně 28 dnů před příjezdem hos...
Historické osídlení se začalo v Praze vyvíjet před více než 1100 lety. Nicméně archeologické nálezy dokazují, že první osadníci přišli na území města již v době kamenné.
V roce 973 byl na Pražském Hradě založen první klášter v Čechách a zároveň bylo založeno Pražské biskupství. V pozdním 10. století byl postaven další knížecí hrad - Vyšehrad.
Mezi těmito dvěma hrady, se začali usazovat osadníci a z nejdůležitější osady u trhu (dnešní Staroměstské náměstí) se po roce 1231 stalo první Pražské město chráněné kamennými hradbami, později nazvané Staré Město.
V roce 1257 byla pod Pražským hradem založena dnešní Malá Strana. Tyto dvě části města byly roku 1172 spojeny kamenným mostem (Juditin most). V té době byla již Praha významným evropským obchodním a řemeslným centrem s mnoha kamennými domy, kostely a dalšími budovami.
Když zemřel poslední král z rodu Přemyslovců, po roce 1306, chopil se v Čechách moci rod Lucemburků. V roce 1320 bylo v okolí Pražského hradu založeno Město Hradčany.
Na rozdíl od svého otce Jana Lucemburského, který se v Praze moc nezdržoval a pro rozvoj města toho mnoho neudělal, si jeho syn Karel IV., český král a císař římský, vybral Prahu za své sídlo, což mělo velký vliv na povznesení města.
Jeho panování (1346 - 79) je považováno za období největšího rozmachu Prahy v její dlouhé historii. Praha byla masivně rozšířena založením Nového Města. Karel IV nechal přestavět a opravit Pražský hrad a postavil nový, kamenný Karlův most.
V roce 1348 založil Karlovu Universitu, čímž udělal z Prahy důležité kulturní centrum. Na konci jeho vlády byla Praha jedním z největších evropských měst.
Slabá vláda jeho syna Václava IV, který nebyl schopen řešit sociální a náboženské problémy, vyústila v husitské hnutí. Husité ovládli Prahu, odmítli se vzdát novému králi Zikmundovi a vedli s ním dlouhou válku. V roce 1420 porazili jeho vojsko křižáků v bitvách Vítkov a Vyšehrad.
Vyčerpávající boje byly ukončeny až v roce 1434 porážkou radikálního křídla Husitů v Bitvě u Lipan.
Nicméně, Praha zůstala podobojí po dvě století. Pod vládou husitského krále Jiřího z Poděbrad trpělo město, stejně jako celá země, izolací uvalenou katolickou Evropou a papežem.
Další král Ladislav Jagelonský se snažil omezit moc a bohatství města Prahy a zároveň nechal upravit Pražský hrad. Když byl v roce 1490 zvolen králem Maďarska, přestěhoval své sídlo do Budy a Praha pro něj ztratila význam.
V roce 1526 nastoupil na český trůn rod Habsburků. Ferdinand I vylepšil Pražský hrad založením Královské zahrady s Královským Belvederem.
V roce 1541 byl rozvoj města na dlouhou dobu zastaven katastrofálním požárem Malé Strany, Pražského hradu a Hradčan. Na místě zapálených domů pak byla postavena přepychová šlechtická sídla.
V roce 1547 se Praha připojila k proti Habsburskému povstání. Porážka měla za následek ztrátu téměř všech výhod a majetku. Sláva Prahy se vrátila až za vlády císaře Rudolfa II., kdy se stala centrem mnoha známých diplomatů, generálů, umělců a vědců.
Po smrti krále se země dostala opět do války. Počínaje tak-zvanou 2. pražskou defenestrací v roce 1618, která přerostla v evropský konflikt - Třicetiletou válku.
Když v roce 1620 porazili Habsburkové povstání českých stavů, uvedli zemi na 3 století do těžké represe.
Praze způsobila mnoho škod také Třicetiletá válka a švédské vojsko, které při svém odchodu z Prahy odneslo i mnoho hodnotných uměleckých děl z Pražského hradu a ze spousty šlechtických paláců.
Od poloviny 17. století měla Praha jen provinční ráz, nicméně zažívala období unikátního stavebního boomu. Vlastníky budov byla nová, převážně katolická šlechta, která získala rozsáhlý majetek a vliv ve Třicetileté válce.
Silná germanizace z Vídně vyústila v intenzivní rozvoj národního obrození, které se snažilo podporovat český jazyk, kulturu a umění.
To vyústilo ve vyhlášení samostatné Československé republiky 28. října 1918. Praha se stala hlavním městem a sídlem prezidenta a všech centrálních orgánů.
Během druhé světové války byla Praha a Česká republika okupována Německem. Nicméně domácí a zahraniční odboj byl aktivní a zorganizoval také atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jako pomsta za jeho smrt bylo jen v Praze popraveno 442 lidí v tzv.heydrichiádě.
Koncem války 5. května 1945 vypuklo v Praze protiněmecké povstání a boj na barikádách způsobil velké škody.
Po krátkém období poválečného demokratického vývoje se v roce 1948 chopili moci komunisté. V srpnu 1968 byla Praha a celá země obsazena vojsky Varšavské smlouvy. Teprve po roce 1989, po tzv. ?Sametové revoluci?, byl odstraněn komunistický režim a historie se obrátila zpět ke svobodě a demokracii.
V roce 1992 bylo historické centrum města zapsané do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.